Archiv autora: wpnohynabo

Zdravé nohy pro vaše dítě

Základem zdravých a aktivních dětských nohou je chůze naboso, vhodná obuv a cílevědomé cvičení.

Dr. Christian Larsen ve své knize Zdravé nohy pro vaše dítě (Poznání, 2008)  nabízí odpovědi na otázky, co dělat, když má dítě vbočené ploché nohy nebo jiné ortopedické problémy, na co si dávat pozor při nákupu obuvi a jaká cvičení mají pro dítě skutečně smysl. Uvádíme několik zajímavých citátů na zamyšlení.

Výhody běhání naboso

  • dětem se vyvinou silné, pěkně formované nohy
  • díky častému chození bosky odpadá polovina všech problémů v dospělosti.

Správná dětská obuv

  • vhodná délka: prostor na prsty musí mít rezervu 1 -1,5 cm a dostatečnou výšku
  • vhodná šířka: získáme ji po změření délky a šířky nohy
  • svrchní materiál: prodyšný a poddajný
  • podrážka: tenká, ohebná a rovná
  • vystýlka: rovná, v žádném případě se nesmí svažovat dovnitř.

Omyl století: tlumení nárazů

Klinická vyšetření jasně ukazují: Příliš dokonalé tlumení nárazů je příčinou mnoha potíží se šlachami a svaly. Měkké a silné podrážky na sportovní obuvi se systémem vzduchových komor apod. způsobují právě to, čemu mají údajně zabránit: poškozují stabilitu a zvyšují nebezpečí chronického přetěžování. Sportovní obuv budoucnosti bude mít elasticky pružné a tenké podrážky.

Nesprávný reflex

Vložky pro problematické nohy jsou předepisovány podvědomě. Nikoli z přesvědčení, nýbrž ve víře, že si to rodiče přejí. Jen každý šestý pár vložek má z lékařského hlediska smysl. Správný reflex je: upřednostnit aktivní gymnastiku před pasivní podporou.

Každé šesté dítě nosí v botách vložky. Poznatek, který nás zklame: jen 15 procent z toho má jasnou lékařskou indikaci.

Vbočené nohy a dolní končetiny do X jsou úplně normální. Budování klenby a vyrovnávání dolní končetiny potřebují čas. Tato vývojová fáze by však měla být ukončena na počátku doby výměny zubů.

Vtip

Myslím si, že lidé by měli chodit bosi, je to mnohem zdravější. Například já když se ráno vzbudím obutý, tak mě bolí hlava..

Kačenko, když už boty, tak tyhle…

I taková konzervativní organizace jako APMA (Americká lékařská asociace podiatrů) na svých stránkách tvrdí, že malé děti by měly nosit co nejměkčí boty (as flexible as possible). Jenže zkuste takové koupit pro svou dvouletou dcerku v běžném obchodě s obuví. Značka SKEANIE splňuje moji představu o tom, co dát dětem na nožky, když nemůžou bosky.

Co příroda dala

Dnes jsme se prošli po kukuřičném strništi. Výborná reflexní masáž bez nepříjemných pocitů. Pokud máte v blízkosti podobné místo, doporučuji. Můžete si nasbírat i vylámané kukuřičné klasy a doma si je umístit do bedýnky a šup každý večer promasírovat reflexní body na chodidlech.

Nákup dětských bot natočen skrytou kamerou (video)

Zde uvádíme překlad do češtiny.

Nákup dětské obuvi není tak jednoduchý. Nejen, že dětské nohy neustále potřebují nové boty, ale navíc, jak potvrzují studie, děti do deseti let věku neumějí poznat, jestli jsou jim boty malé nebo velké.

0:12

(Nicole Honjic, maminka Tima): “Pokaždé při nákupu bot mému synovi si nejsem úplně jistá, protože v každém obchodě mu naměří jinou velikost nohy a já vlastně nevím, která bota je pro jeho nohu zdravá a dostatečně velká.”

0:20

Na naší cestě do několika obchodů s dětskou obuví si chceme pomocí skryté kamery posvítit na odbornou pomoc při vybírání dětských bot. Každý nákup začíná změřením nohy dítěte. Jakou velikost potřebuje Tim?

0:32

(prodavačka): “29 – takže 30 ”. Specializovaná prodavačka doporučuje velikost 30.

V dalším obchodě necháme Timovu nohu znovu přeměřit.

0:43

(prodavačka): “Potřebuje 28”.

Na rozdílu dvou čísel u velikosti jedné nohy je vidět, jak se měří nohy v jednom velkém řetězci obchodů s obuví.

0:48

(prodavačka): “Řekla bych 30.”  Aha, takže opět 30.

Možná v menším obchodě budou schopni určit přesnou velikost.

0:59

(prodavačka): “Každopádně je to už 29” . Teď už 29. V pěti obchodech s obuví jsme nechali Timovu nohu změřit a ve třech jsme zjistili tři různé velikost. Jak je to možné?

1:08

Pravděpodobně dvě třetiny dětí v Německu běhají v příliš malých botách. Ortoped Jan Fell ví proč.

1:15

(Dr. Fell):“Máme u dětí problémy s příliš malými botami, protože je pro nás těžké určit přesnou délku nohy dítěte a k tomu vhodnou velikost boty. Neexistují žádné normy na velikosti bot. A navíc se pod jednou velikostí bot může skrývat velikostí více.”

1:30

Doktor Fell vidí začátek problému již při měření dětské nohy specializovanou prodavačkou.

1:37

(Dr. Fell):„Používaná metoda s dřevěnou deskou je nesmysl, protože určuje velikost boty a ne nohy.”

1:44

Přicházíme s našimi nakoupenými botami k ortopedovi a ten nám ukáže, jak správně byla velikost naměřena. Jeho speciální měřidlo má tu zvláštnost, že změří jak velikost nohy, tak vnitřek boty.

1:57

(Dr.Fell):“Změříme nejen délku nohy, tady je to 190 mm, a k tomu i velikost boty – č. 29. V tomto měřidle je už připočítán nadměrek 12 mm, který se doporučuje jako prostor pro pohyb všech prstů, aby měly dostatek místa.”

2:14

Připomeňme si, že v pěti obchodech naměřili Timovi velikost č. 30, 28 a jen dvakrát správně 29.

V tomto obchodě prodavačka naměřila příliš malou velikost č. 28:“Má tam ještě dost místa.“ A také všechny ostatní prodavačky přeměřují velikost boty palcem, ale tím se přeci nic neřeší.

2:31

(Dr. Fell):„Za prvé děti reflexně palec skrčí, za druhé pak nahmatáme prsty na nesprávném místě. Takže to není úplně smysluplné.“ Metodu měření palcem tedy zapomeňme a měřme raději skutečnou velikost vnitřku boty.“

2:49

(Dr.Fell): Měřidlo zasuneme do boty, zde jsme už na konci, dál to nejde. Vpředu jsem se dostal až do špičky. Naměřili jsme o dva milimetry víc než předtím, to je prostor, který je naprosto v pořádku. Bota sedí.“

3:03

Že Timovi boty sedí, se dá říct jen o dvou párech bot. Dva další páry jsou o číslo menší, což je celých 7 mm. Ještě horší je to u posledního páru bot, údajné velikosti č. 28.

3:19

(Dr. Fell):„Tady je 175 mm, takže se dost odchylují od skutečné velikosti. Jsou příliš malé. Naměřená velikost boty – skoro 26, na botě je napsáno 28. Pro Timovu nohu by tyto boty měly při dlouhodobém nošení fatální účinky.“

3:39

Odstrašujícím výsledkem je, že všechny koupené boty jsou o číslo menší než je na nich uvedeno.

3:46

(Dr.Fell): „Dvoje boty seděly dobře, ale troje boty byly příliš malé, z nichž dokonce jedny citelně malé, určitě o 2 cm. Dlouhodobé nošení takových bot by mohlo nevyhnutelně vést k poškození dětské nohy.“

4:02

Ortoped Fell ještě pro znázornění botu rozstříhal. Teprve takto se ukáže, jak se prodavačka z obchodu mýlila.

4:10

(Fell):„Nazuli jsme botu, která by údajně měla být dobře“. (Prodavačka: “Ta je perfektní. Sedí přesně.“ )

4:16

(Fell):„Vidíme, že špička palce přesahuje přes hranu boty.“  (Prodavačka: „Má tam ještě dost místa.“ )

4:24

(Fell):“Bota je až moc malá. Když si ještě představíme, že by bota měla mít navíc 12 mm nadměrek, je bota o 20 mm menší, než by měla být.“

4:35

(matka): „To je strašné. Jsem šokovaná, že synovi doporučili v obchodě boty, které jsou o dvě čísla menší a vůbec mu nesedí.“

4:43

Doktor Fell změřil namátkou na dětském hřišti velikost bot pěti dětem.

4:50

(Fell):„Boty jsou ti trošku malé, viď?“

(holčička): „Jo“.

(Fell):“Ok.“

4:57

(Fell):“Změřili jsme u pěti dětí velikost nohou a jejich bot. Dvě děti měly správnou velikost, tři děti měly malé boty, jedna dívka měla výrazně malé boty. Důležité je při výběru bot nedívat se na číslo napsané na botách, ale změřit vnitřní velikost boty a velikost nohy. Také je důležité každé tři až čtyři měsíce zkontrolovat dítěti velikost nohy a jeho bot, protože dětská noha roste rychle a to v průměru o 1 mm za měsíc.“

5:18

A když vše shrneme, pouze dvakrát Timovi a jeho mamince v obchodě s dětskou obuví doporučili správnou velikost bot. U jednoho páru byly boty dokonce o dvě čísla menší. Takže se příště při výběru bot nespoléhejte na starou osvědčenou metodu měření palcem, ale boty i nohu si změřte sami, aby se dítěti v botách dobře chodilo.

Moderní technologie potvrzují zdravý rozum: dětské nohy potřebují volnost

Že běhat naboso je zdravé, ví už dneska každé dítě. Jak moc to podporuje pohyblivost nohou, dokázali rakouští vědci a biomechanici z univerzity Curych v technologicky vyspělé laboratoři.

Vědci nalepili dětem ve věku 5 až 7 let na obě nohy 18 malých senzorů. Během testované vzdálenosti snímalo 12 infračervených kamer zcela přesně každý pohyb – jednou v botách a podruhé naboso. Výsledek vygenerovaný z milionů dat byl ohromující! Jen na příkladu úhlu otisku mezi prsty a nártem se ukázalo, že v botách se dětské nohy ohýbají minimálně o 30 % méně. Podobné výsledky se objevily také u ostatních kloubů, které činí dětskou nohu pohyblivou. Výsledek vědců je, že chození naboso dětskou nohu optimálně trénuje! Nohy se stávají pohyblivějšími, silnějšími a tím také odolnějšími. Proto odborníci všem rodičům doporučují: zouvejte dětem boty tak často, jak to jen jde! Ale protože to nejde vždy a všude, měly by dětské boty mít alespoň určité vlastnosti. Christian Klein, ortoped ze Salcburku říká: „Boty musí být měkké a splynout s každým pohybem. Názor, že dětská noha potřebuje podepírat, je zastaralý a patří definitivně historii.“

Díky praktickému hmatu, „testu ohebnosti“, zjistí rodiče okamžitě, jestli jsou dané boty pro jejich děti vhodné. Dr. Klein říká: „Ohněte několik párů bot rukou. Hned zjistíte, jak to jde u mnohých bot ztuha. Pro dětské nohy jsou takové boty utrpením.“

Tip profesionála: čím měkčí a ohebnější je bota, tím lepší je pro dětskou nohu. Ostatně to poznají i dospělí! Z vývojových laboratoří výrobců obuvi přícházejí stále častěji měkké a ohebné modely.

Uveřejněno s laskavým svolením autorů.

Zdroj: http://www.kinderfuesse.com

Protiskluzové ponožky a jejich odvrácená tvář

Někteří lékaři doporučují rodičům, aby svým dětem místo bačkůrek dávali protiskluzové ponožky. Nožičky se v nich hýbou mnohem přirozeněji a zahřejí tehdy, když to naboso není možné.

Na možná rizika spojená s nimi však poukazují německé ekotesty. Podle jejich výsledků většina testovaných ponožek nese v sobě zdravotní rizika, která jsou ukryta v jejich protiskluzové úpravě. Německý ekotest zjišťoval v létě 2011 složení 14 párů protiskluzových ponožek pro děti. Výsledky jsou publikovány zde: http://www.oekotest.de/cgi/index.cgi?artnr=98415;bernr=07;co=

Více než polovina ponožek v testu propadla kvůli škodlivým látkám, například změkčovadlům, které jsou už v hračkách zakázány. Nejmenší děti jsou zvlášť ohroženou skupinou, protože ponožky často strkají i do úst. Jen málo výrobců uvádí složení ponožek včetně protiskluzové úpravy. V Německu byly protiskluzové ponožky testovány opakovaně a výsledky byly vždy velkým zklamáním. Jeden z mála výrobců, kteří používají bezpečný silikon a vždy prochází testy bez problémů, je Hirsch Natur , německý výrobce bavlněných a vlněných ponožek.

Naše zkušenost

Když jsme položili otázku jednomu polskému výrobci protiskluzovek pro nejmenší děti, zda byl jejich produkt testován na zdravotní nezávadnost, odpověď byla: „Ne.“ Když jsme se dále ptali, jestli jsou tedy jejich ponožky zdravotně nezávadné, odpověď zněla: „Doufáme.“ Chtěli jsme od nich vzorek, který by

jsme na vlastní náklady dali otestovat. Přestali s námi komunikovat. Když jsme se zeptali majitelky jednoho českého obchodu s ponožkami na složení protiskluzové úpravy ponožek pro děti, odpověď zněla: „Nevím. Asi jako u všech.“ Rozhodli jsme se nekupovat zajíce v pytli a sáhli jsme po Hirsch Natur . Ponožky se příjemně nosí a jsou hřejivé. Protože jde o stoprocentní vlnu, vyžadují ruční praní. Je třeba počítat i s tím, že po pár měsících pravidelného používaní bude potřebná jejich oprava šitím. Ovšem tak je to u většiny opakovaně nošených a praných ponožek. Doporučujeme milovníkům pravých a čistých materiálů, kteří upřednostňují nezávadnost a přírodní původ před umělou výdrží, nízkou cenou a chemickým zatížením.

Klasika není vždy to pravé ořechové

Když se řekne bota do školy, většina rodičů si představí klasickou pevnou uzavřenou šněrovací obuv vyrobenou z kůže, která jejich dětem má poskytnout potřebnou stabilitu.

V zahraničí jsou dobré školní boty důležité zajména proto, že v nich děti tráví celý den. Proto se jejich výběru věnuje velká pozornost a nejsou levné. Vědci z Univerzity v Sydney si proto na tuhle obuv posvítili a zjistili, že výrazně mění pohyb chodidel a kotníků, a to může mít dopad na vývoj dětských nohou. Hlavní poznatek je, že školní obuv omezuje pohyb chodidel a to se promítá do pohybů kotníků, které musí tuto nedostatečnost kompenzovat. Tyto změny můžou vést až k přetížení a následnému zranění lýtek a Achillových šlach. Vědci proto věří, že výrobci obuvi by měli změnit design bot pro děti. Mezi chůzí naboso a chůzí v botách je enormní rozdíl, přičemž různé typy bot mají podobný dopad na dětské nohy. Více v angličtině na: http://sydney.edu.au/news/84.html?newsstoryid=8998