Archiv autora: wpnohynabo

Test stélky

Chci vám udělat návrh: Vezměte si rukavice a dejte si je na ruce. Zkuste se nasnídat, něco uvařit, pracovat na počítači, pohladit svoje děti, najít drobné v peněžence, napsat esemesku. Že to není snadné, příjemné nebo možné s rukavicemi na rukou? Nebojte, zvyknete si. To samé totiž děláte svým nohám a nijak vám to nepřijde divné. Vaše nohy již ztratily hodně ze své vnímavosti, nejsou schopny plnit úlohy, které mají vůči vašemu tělu (ano, ony mají hodně úloh, jen jsme na to zapomněli). A pak udělejte ještě něco: Vezměte si lepící pásku a poproste jinou osobu, aby vám oblepila prsty včetně palce tak, že budete mít na rukou něco jako palčák. A můžete se vrátit ke svým aktivitám. Zkuste takto vydržet hodinu, dvě. Pokud jste tenhle palčák ještě zuřivě nestrhli, gratuluji, máte trpělivost. Už chápete, proč děti nesnáší boty? Proč je pořád zouvají? Vezměte jejich boty do rukou, vyndejte z nich vložky a postavte své dítko na vložku asi tak, aby pata dosedla přibližně centimetr od okraje vložky. Vejde se tam celá nožka, opravdu celá? Pokud ne, tak vaše dítě podvědomě cítí, že tahle bota není v pořádku. Vědomě to, bohužel, neumí posoudit, protože jeho nervový systém toho ještě není schopen. Děti spíš cítí, že nemají dostatek informací z chodidel, jejich mozek strádá, jejich sensomotorické schopnosti a koordinace se nerozvíjejí tak, jak mají. To není můj výmysl, to jsou fakta, více zde http://www.tu-chemnitz.de/hsw/sportwissenschaft/bewegungswissenschaft/forschung/motorik.php

 Známý americký podiatr Dr. Ray McClanahan svým pacientům velice klade na srdce, aby si udělali tzv. shoe liner test, tj. vyndali vložku z boty a postavili se na ni. Pokud jejich prsty přesahují vložku, jejich noha nemůže pracovat tak, jak má. Taková bota narušuje přirozený pohyb a stabilitu. http://www.youtube.com/watch?v=DZgphZZGfpM  V obuvní branži je důležité, aby byla bota dostatečně široká v oblasti prstních kloubů, prsty samotné nejsou až tak důležité. Věříte tomu, že příroda nám dala dva kachní vějíře jen proto, aby nás rozčílila tím, že je musíme pracně rvát do špičatých bot, aby konečně vypadaly hezky?

Moje kdysi oblíbené boty

 Moje současné a staré boty

Stélka z Vivobarefoot Gobi a moje staré boty ze zdravotnických potřeb

Vivobarefoot Rooty tmavě hnědé

Vivobarefoot Rooty tmavě hnědé testoval syn od července  do začátku listopadu. A jak to dopadlo?

Syn dostal Rooty na nohy na začátku července. Dobře se mu nosily. Nijak je nešetřil, běhal v nich v lese, po štěrku, na kole, dokonce je jednou vykoupal v moři. Boty vydržely. Suché zipy drží jako nové i po čtyřech měsících. Kůže ztratila původní jednotný barevný odstín a nabyla hezký přirozeně kožený vzhled. (Semišová úprava nebyla testována.) Podrážka je ve velmi dobrém stavu. Jediné opotřebení se projevilo na pravé botě v místech, kde se noha nejvíc ohýbá a na přední straně. Vložka je jako nová. Proto tyto boty rádi doporučujeme.

Botám dával syn hodně zabrat.

Hodina pravdy v listopadu.

 

Podrážka téměř netknutá.

 

Náznak odlepení.

 

V místech největšího zatížení materiál nevydržel. Docela chápu, že vyrobit materiál pružný jako lidská kůže může být problém.

 

Touto změnou prošla chodidla mého syna v Rooty v kombinaci s chůzí naboso.  Vzhled bot a jejich výdrž nejsou to nejdůležitější.

Čekání na klenbu nožní

Když jsem dělala první otisky chodidel svého syna, byl začátek června a já jsem je plánovala použít na přednášce jako demonstraci toho, že můj syn nosil první roky svého života úzké boty, o čemž jsem dlouho netušila. Ráda porovnávám vložky do bot s otisky nohou a téměř vždy narážím na nedostatečný prostor pro palec, což může způsobit jeho deformaci. Synovy ploché nohy jsem znala, od dvou let jsem si všímala jeho mokrých stop a pořád jsem si říkala, že do tří let se to spraví, protože první tři roky se považují za období, kdy se klenby mají ukázat. Ale nespravilo se to. Téměř tři a půl roku strávil můj syn v různých botách a bačkorkách kupovaných zásadně v dětské obuvi a chůze naboso neexistovala. V červnu 2012 jsem udělala první otisky právě kvůli přednášce, můj syn v tom samém měsíci dovršil 4 let a už několik měsíců běhal alespoň doma v ponožkách. Mezitím jsem hodně pronikla do problematiky bot, a tak jsme s nadšením pořídili Vivobarefoot Rooty http://eshop.nohynaboso.cz/store/goods-VB200002LDBR1-6-rooty–dark-brown.html  a ty se staly téměř výhradně jeho jedinou obuví. V létě byl hodně bos, máme u domku malou zahrádku; pokud jsme někam vyráželi, nosil Rooty nebo ke konci léta Vivobarefoot Ultra. I podzim strávil v Rooty. V listopadu jsem udělala další otisky, chtěla jsem je porovnat s těmi z léta a dokázat, o kolik je dětská noha schopna narůst za 5 měsíců. A zjistila jsem nejen to, že jeho chodidla poskočila o pár milimetrů, ale že jeho palce se vyrovnávají, a i to, že můj syn MÁ KLENBY. Nemůžu s jistotou říct, co způsobilo, že chodidla mého syna prošla tak výraznou změnou právě toto léto a podzim. Jestli to mělo přijít tak jako tak, jestli to způsobila chůze naboso nebo boty nebo všechno dohromady, popř.  něco jiného. Ale zatím na našem bosonohém stylu nehodlám nic měnit a za půl roku udělám otisky další. A napíšu.

Klasická versus barefootová obuv (bosá obuv)

Recenze od maminky, která spolu se synem zažila na vlastní kůži rozdíl mezi klasickou a barefootovou obuví.

Moje osobní zkušenost je taková, že když si zase budu kupovat boty, tak jedině barefootové. Koupila jsem si je po Tvé přednášce ze zvědavosti, chtěla jsem je vyzkoušet a jsem nadšená. Již při prvním obutí, kdy jsem zula botasky (tehdejší pohodlná obuv) a obula Vivobarefoot, to bylo neuvěřitelné. Na nohách jsem je vůbec necítila. Na tvoje doporučení jsem si vybrala větší velikost, a ,světe, div se, po třech měsících jejich téměř výhradního nošení jsem zjistila, že starší boty, které jsem si opět obula, jsou malé, úzké nebo těžké. Takže jsem nosila své Vivobarefoot, když už ostatní začali vytahovat kozačky. Teď jsem se vrátila k vibramkám a není to moc příjemný pocit. Jsou těžké, mám pocit, že jsou mi malé, a to jsem si kupovala mužské, které jsou širší, a o jedno číslo větší než obvykle. Dají se nosit, ale omezují pohyb nohy, cítím, že nemám takový kontakt s povrchem, jak jsem měla ve Vivobarefoot, jsem jakoby nestabilnější na nerovném povrchu. Těžko se to vysvětluje, to je třeba zažít na vlastní kůži. Manžel si barefootové boty kupoval na běhání, chodí v nich občas. Tvrdí, že jsou velice příjemné, jenom na mokrém dříví nebo kamení kloužou, protože nemají off road variantu.

Šimůnek měl boty Vivobarefoot (typ Mocc http://eshop.nohynaboso.cz/store/goods-VB200007LBLK-1-mocc-velcro–black.html  ) jako první. I když měly větší než maximální doporučený nadměrek, na nohou hezky držely a nezdálo se mi, že by zakopával nebo měl nějaký problém s chůzí. To bylo u jiných bot nepředstavitelné. Bez omezení byl schopen se v botách postavit na špičky, stabilněji chodí po schodech. Po třech, čtyřech měsících jejich nošení si posílil svalstvo nohou a při postavení se na špičky hezky roztahuje i malíčky, přesně jak jsem to viděla u tvé Vilmy. Horší to bude teď v zimě, jako nevýhodu beru nedostatek zimních barefootových modelů pro děti, hlavně nepromokavých. Doufám, že se již brzy rozšíří sortiment i o voděodolné typy v únosné ceně, abych mohla s lehkým srdcem koupit adekvátní zimní boty a nemusela jsem vybírat menší zlo.

Viki

maminka dvouletého Šimona

Cesta do hlubin dětské boty 1. část

Dětská noha potřebuje prostor, aby mohla fungovat správně a nedošlo k její deformaci. Děti běhají a skáčou, jejich prsty na nohou se  při tom výrazně rozbíhají. Stélka neboli vložka do bot lehce prozradí, jestli boty nohy omezují anebo jim dávají dostatečný prostor. Porovnali jsme chodidlo našeho syna (podle WMS systému má široké chodidlo) se třemi vložkami do bot.

Tahle stélka vůbec nekopíruje tvar nohy, malíček se na ni nevejde.

Stélka je výrazně užší než chodidlo.

 

Černá stélka patří do této boty. Palec mého syna tam zjevně nepatří a líbit se mu to nebude. Bude deformován do vbočené pozice.

Pokud tam dostaneme paleček, malíček má smůlu. Malíčku, ven!

Stélka Vivobarefoot. Tyhle boty syn nosí běžně. Tmavá stopa na stélce naznačuje, kolik nadměrku jeho noha potřebuje. Následující video ukazuje, jak noha při běhu expanduje. Ve dvou případech by prsty našeho syna neměli šanci. Proto nosí Vivobarefoot.

Dreváky

Ortopéda som ako dieťa navštívila raz. Mala som dvanásť rokov a moja pravá noha mala problém. Kosť, ktorá sa nachádza uprostred vonkajšej hrany chodidla (prejdite si prstami po vonkajšom okraji svojho chodidla, na polceste medzi malíčkom a pätou ju nájdete), začala rásť a bolieť. Mama ma vzala k ortopédovi. Ten sa na nohu pozrel a bez väčsieho skúmania či vypytovania mrazivo vyhlásil: „Oddlabnúť.“ Mama asi nabrala nepekný výraz tváre, pretože sestrička okamžite začala situáciu zachraňovať. „Nebojte sa, to je len taká malá operácia. Dlátom jej z kosti trošku odseknú.“ Ešteže ja som bola chápaním mimo celej diskusie a nedošlo mi, že sa vlastne bavia o MOJEJ nohe. Mama zabľabotala čosi o tom, že si to musí rozmyslieť a ordináciu sme okamžite opustili. V hlave sa jej premietla situácia s jej otcom, ktorý podstúpil operáciu vbočeného palca a ktorá mu okrem ďalšieho trápenia a bolesti nič nedala. A tak sme v tichu kráčali na autobusovú zastávku. Čakajúc na autobus sa k nám pridala mamina známa z vedľajšej dediny a mama jej smutne porozprávala, že nevie, čo má robiť, a že sekanie nôh dlátom dieťaťu sa jej zdá divné. Vtom vyšla z úst našej známej netušená pravda: „Marienka, a nenosí Janka náhodou dreváky? Môj muž mal ten istý problém, dreváky mu okrajom tlačili na tú kosť a keď ich prestal nosiť, všetko sa napravilo.“ Po príchode domov leteli dreváky, moja obľúbená obuv a hit toho leta, do popolnice. O pár týždňov bola noha v poriadku. Niekedy je babská rada lepšia ako návšteva u ortopéda.

Vaše postřehy: Botičky SKEANIE

Ahoj Janko!

Posílám trochu reklamy 😉 na Skeanie boty…
Ráchelka si botičky nazula ještě v autě – Janko, od té doby, co máme Skeanie, se u nás nekonají boje a napomínání „vem si boty“, „vem si bačkory“ – vpluje do nich, vypluje, kdy chce a jak chce… Je to fakt pohoda… Moc díky! Jsem ráda, že jsme se potkali!
 Ty zimní si téměř jistě vezmu také…
Hezký víkend!
Ahoj P.